Brzdná dráha

Brzdná dráha

Víte, co vás dělí od pohodové jízdy, sešlápnutí brzdy, nárazu, nebo včasného zastavení? Tím co rozhodne je reakční a brzdná dráha, přesněji jejich délka. Každý řidič by měl vědět o několika základních faktorech, které je zásadně ovlivňují.

Brzdná dráha

Co to znamená v praxi? Když se zdvojnásobí rychlost vozu, tak vzroste jeho brzdná dráha na čtyřnásobek. Na základě toho je jasné, že délka brzdné dráhy je velice citlivá na rychlost, kterou se vůz pohybuje. A i malé zvýšení rychlosti, se dramaticky promítne do délky jeho brzdné dráhy.

Podmínky

Suchý asfalt, kvalitní pneu, tlumiče, brzdy a další prvky podvozku. Předpokládejme, že toto všechno je v perfektním stavu.

  • 50 km/h – 10 m
  • 100 km/h – 40 m
  • 200 km/h – 160 m

V reálném prostředí provozu musíme k brzdné dráze připočíst i tzv. “reakční dráhu”. Tedy prostor, který vozidlo urazí za čas, během kterého řidič reaguje.

Reakční doba řidiče

Dle klinických studií a analýz dopravních nehod soudními znalci je uváděn průměrný reakční čas 1,6 vteřiny. Reakční čas lze jen velmi těžko zlepšit, ale snadno zhoršit nepozorností, únavou, nebo například věkem či nemocí. Nemluvě o ovlivnění požitím alkoholu nebo jiných drog. Negativně ji ovlivňuje také špatná viditelnost.

Technická prodleva vozidla

Kapalinové brzdy osobních vozidel 0,12 – 0,2 vteřin
Vzduchové brzdy 0,37 – 0,6 vteřin

Vzduchové brzdy jsou používány především v nákladních vozidlech. Proto rozhodně není bezpečné, pokud za vámi v těsném závěsu jede kamion. Jejich řidiči často tvrdí, že přes osobní auto vidí a reagují ve stejný okamžik jako jeho řidič. Ale i při stejné rychlosti reakce obou řidičů má nákladní vozidlo výrazně pomalejší (oproti osobním vozidlům 3-násobnou) technickou prodlevu brzd. Přihlédneme-li ještě k celkové vyšší hmotnosti nákladního vozidla proti vozidlu osobnímu, je taková srážka jednoznačně devastující.

Při rychlosti 160km/h urazíte 80m než vůbec začne vaše vozidlo brzdit! Při rychlosti 160km/h urazíte 80m než vůbec začne vaše vozidlo brzdit!

Čím větší rychlostí se vozidlo pohybuje, tím delší dráhu za tuto “reakční dobu” urazí. Pro představu, průměrná reakční doba řidiče a osobního vozidla dohromady je dle výzkumů 1,8 vteřiny.

  • Při rychlosti 50 km / h je to 25 metrů.
  • V rychlosti 90 km / h činí 45 metrů.
  • Při jízdě po dálnici  130 km/h je to už velice úctyhodných 65 metrů.
  • Teď si představme někoho, kdo spěchá a jede 160 km/h. Tady reakční vzdálenost činí celých 80m!

Čas a rychlost

Jen jako alarmující zajímavost uvedeme dráhu zastavení vozidla, tedy součet reakční a brzdné dráhy, z rychlosti 200 km/h, která za podmínek suché asfaltové vozovky generuje délku 260 metrů, což je pro lepší představu téměř délka 3 fotbalových hřišť. To celé, z pohledu času, trvá řidiči i vozidlu dlouhých 7,6 vteřiny.

Například rozdíl rychlosti mezi 50 km/h a 70 km/h (nejen při jízdě v obci) je velice podstatný. Za předpokladu shodné, téměř nereálné reakce do 1 vteřiny je rozdíl následující: v místě kde řidič jedoucí obcí 50 km v hodině zastaví, řidič překračující rychlost o 20 km/h se střetne s překážkou v rychlosti 58 km/h. V případě čelního nárazu vozidla do pevné překážky (např. silný strom mimo vozovku) je z tohoto času prvních 5,6 vteřiny pro posádku vozu smrtelných, to znamená, že šance na přežití jsou pouze v posledních 2 vteřinách.

Podstatným faktorem vyvolávajícím tyto krizové okamžiky je i vnímání rychlosti řidičem. Nová vozidla dávají řidiči pocit, že i při vyšších rychlostech se to “vleče”. Řidič proto má tendenci k překračování povolené rychlosti. Myslete na možné dopady, když překračujete rychlost.

Také by vás mohlo zajímat